Název

2017 - 07 - Jeseníky, Praděd

Popis

První výlet v Jeseníkách, počasí pade na pade - buď se to rozfouká a bude krásně, nebo nerozfouká a strašlivě zmokneme. Jsme riskéři a jdeme na to zhurta, na první dobrou zdolat nejvyšší vrchol Moravy. A protože nejsme žádný ořezávátka, tak žádná turistická asfaltka, ale pěkně údolím Bílé Opavy. Tisíce vodopádků a vodopádů v sytězeleném údolí - obávám se, že kdybych s sebou měl stativ, fotím na dlouhou expozici a jsem tam ještě dnes. Ta voda mě skrz objektiv prostě fascinuje. Posledních pár kilometrů ovšem po asfaltce je a připadáme si jak na Václaváku. Tlupy důchodců, stáda dětí, hejna kočárků, smečky cyklistů si to štrádují směr Praděd. Vyloženě ohavná stavba uprostřed krásných kopců nás fascinuje - jak někoho napadlo postavit něco takového? Uf! K ohyzdnosti se při bližším ohledání přidávají i četné známky zchátralosti - přeci jen, vysílači je stejně jako mně a na mně se ta zchátralost už taky projevuje. Vzhledem k tomu, že fučí až hrůza, se na Pradědskou rozhlednu prostě bojíme - riziko, že se to zhroutí zrovna s námi, se téměř rovná jistotě. Fučí pořád víc a víc, devět stupňů celsia, léto, jak má být. Zpátky ještě pošilháváme po Petrových kamenech, ale nakonec je jen míjíme a volíme nejkratší cestu domů. Dvaadvacet kiláků v nohách hned první den nám, netrénovaným lenochům, připadá až až.

Kategorie a štítky

Nastavení